Evropské plány v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti

Evropská unie má ambiciózní plány v oblasti vzdělávání, mobility i zaměstnanosti. Zvyšovat čtenářskou gramotnost, posílit atraktivitu odborného vzdělávání, podpořit pracovní stáže a neformální vzdělávání nebo zajistit, aby mladí lidé nezůstali více než 4 měsíce nezaměstnaní.

Michal Kadera, ředitel CEBRE - české podnikatelské representace při EU k tomu říká: "Plány jsou to ambiciózní a dovolil bych si i tvrdit, že proveditelné. Vše ale závisí na schopnosti úředníků zapojit do diskusí a plánování všechny aktéry: vzdělávací instituce, zaměstnavatele i samotné klienty vzdělávacího systému – mladé lidi. Dokážeme se poučit z předchozích neúspěchů a poprat se se zvyšující se nezaměstnaností mladých a nářkem zaměstnavatelů nad nedostatečně kvalifikovanou pracovní silou?".

V polovině září publikovala Evropská komise dlouho očekávané sdělení “Youth On The Move” (nemá cenu překládat, protože název nezní příliš dobře v žádném jazyce), kterým nastínila plány v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti nejen pro mladé lidi. Iniciativ navrhuje celkem 26, zdaleka ne všechny ale stojí z pohledu přidané hodnoty a dopadu za řeč. Ty nejvýznamnější iniciativy v oblasti vzdělávání (bez vysokoškolského), jsou vzdělávací iniciativy mobility a zaměstnanosti.

Oblast vzdělávání

Nově zřizovaná expertní skupina k čtenářské gramotnosti by měla prověřit zkušenosti členských států se zvyšováním čtenářské gramotnosti žáků. Právě v této oblasti má náš vzdělávací systém podle studií OECD stále větší rezervy. Můžeme tedy doufat, že se do expertní diskuse Češi nejen aktivně zapojí, ale přiučí se také osvědčené postupy a úspěšně je uplatní.

Velký důraz bude během podzimu věnován otázce odborného vzdělávání. Na červnové sdělení Komise k odbornému vzdělávání (Vocational Education and Training) navazuje expertní diskuse a koncem roku by měli evropští vzdělávací ministři přijmout rámec posílené spolupráce v této oblasti. Tento proces je plně podporován nejen českými zaměstnavateli, kteří si dlouhodobě stěžují na nedostatek absolventů středních odborných škol a nízkou úroveň znalostí matematiky a technických věd obecně. Největším rizikem je, že úředníci do této debaty dostatečně nezapojí zaměstnavatele – pak totiž zůstanou všechny strategie jen na papíře a nebude je mít kdo uvést do praxe a financovat.

Po dlouhém volání zaměstnavatelů vyslyšela i Komise volání zaměstnavatelů po tom, že by absolventi měli načerpat alespoň nějakou praktickou zkušenost s opravdovou prací již během studií, nejlépe absolvovat odbornou pracovní stáž. Problematiku stáží uchopí Komise zajímavým a určitě potřeným způsobem – prostřednictvím rámce pro kvalitní stáže, který se zaměří na odstranění administrativních a právních bariér v realizaci stáží a podpoří rovněž vyšší motivaci zaměstnavatelů poskytovat kvalitní pracovní stáže jako součást spolupráce se vzdělávacím sektorem a strategií společenské odpovědnosti firem (CSR). Jakkoli je tento plán logický a potřebný, zásadní otázkou bude způsob motivace zaměstnavatelů. Ti samozřejmě mají na pracovních stážích sami zájem. Ale nastavení vysokých (ač jistě potřebných) kvalitativních standardů bude znamenat vyšší náklady. Bude tedy na státní správě, jakými nástroji je k tomu bude motivovat. Po Evropě najdeme řadu dobrých příkladů – možnost daňových odpisů na spolupráci firmy se školou nebo státní příspěvek na každého stážistu zařazeného do koordinovaného systému stáží. Zaměstnavatelé se pak budou muset poprat ještě s jednou výzvou – bude možné nastavit stáž tak, aby se student neučil jen jednu konkrétní dovednost, ale rozvíjel co nejvíce svých kompetencí najednou?

Michal Kadera zmiňuje ještě iniciativu vzdělávacích ministrů, kteří budou doporučovat uznání neformálního a informálního vzdělávání. Jedním z hlavních pilířů konceptu celoživotního učení je získávání znalostí, dovedností a kompetencí mimo školský vzdělávací systém. Může se jednat o další vzdělávání, ale zejména pak o neformální a informální vzdělávání. Jeho nejdůležitějším poskytovatelem jsou nevládní neziskové organizace mladých lidí, které v rámci své činnosti vzdělávají své členy interaktivním způsobem mimo školní učebnu a umožňují přímé zapojení učícího se do vzdělávacího procesu. Mladí lidé tímto způsobem nabývají nesmírně důležité kompetence nejen v oblasti soft skills, jako jsou například komunikační dovednosti, asertivita, týmová práce, mezikulturní porozumění, jazykové kompetence, řízení projektů nebo využívání moderních komunikačních technologií. Stále je ale velice obtížné popsat tyto kompetence jasné do životopisu nebo prezentovat potenciálnímu zaměstnavateli. I zde bude tedy nesmírně důležité, aby vzdělávací experti přibrali do diskusí právě zaměstnavatele.

Oblast mobility

Vzdělávací ministři by měli přijmout doporučení k podpoře vzdělávací mobility mladých lidí zaměřená především na odstraňování existujících překážek na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Pro mladé lidi je dnes skoro nezbytné absolvovat během studií alespoň semestr v zahraničí. Ne vždy je to ale úplně snadné. Studenti se často potýkají s překážkami v oblasti uznávání zahraničního studia, jeho návaznosti na vlastní studijní plán, mimoevropští studenti bojují s vízy. Pro řadu studentů je problematické i financování studia v zahraničí. To by mělo pomoci vyřešit navrhované schéma studentských půjček financované Evropskou investiční bankou.

Se vzdělávací mobilitou úzce souvisí i možnost popsat svou zkušenost v zahraničí co nejjasnější formou. Strukturovaný evropský formát životopisu EUROPASS si zaměstnavatelé moc neoblíbili, zejména pro jeho komplikovanost. Komise by ho chtěla doplnit nebo nahradit „Evropským pasem kompetencí“ (European Skills Passport), ve kterém by mělo být možné popsat načerpané zkušenosti a kompetence bez ohledu na místo nebo způsob jejich nabytí. I pro tuto zajímavou iniciativu ale bude platit stejná podmínka – pokud je cílem popsat zkušenosti a kompetence zaměstnavatelům, musí se na diskusích podílet především experti na lidské zdroje a šéfové personálních odborů a agentur.

Za zmínku stojí také započaté hodnocení evropských programů na podporu mobility (Program celoživotního učení, Erasmus Mundus a Mládež v akci), které skončí v roce 2013. Podle výsledků hodnocení by mělo být nastavené jejich pokračování v dalších sedmi letech.

Oblast zaměstnanosti

Komise plánuje podpořit mobilitu mladých lidí i v oblasti zaměstnanosti. Hlavní iniciativou bude „První zaměstnání přes EURES“ (jde o evropský portál pracovních míst) umožňující mladým lidem najít své první zaměstnání i v jiném státě a získat navíc pro toto zaměstnání finanční podporu pro sebe nebo budoucího zaměstnavatele.

Dalším smysluplným počinem by mělo být zřízení mikro-finančního nástroje na podporu mladých začínajících podnikatelů. Tento nástroj by měl být podpořen z operačních programů Evropského sociálního fondu. Po zkušenostech s českou schopností nastavovat pravidla „papežštější než sám papež“ můžeme jen doufat, že vyřízení žádosti o takový příspěvek nebude nákladnější než samotná výše příspěvku.

Poslední zajímavou iniciativou je návrh tzv. „záruky pro mladé“ (Youth Guaratnee), tedy souboru nástrojů a iniciativ zajišťujících že mladý člověk nebude nezaměstnaný déle než 4 měsíce. Pokud nenajde v této lhůtě zaměstnání, měl by mít možnost dále prohlubovat své znalosti a dovednosti dalším vzděláváním, stáží nebo krátkodobou pracovní zkušeností doma nebo v zahraničí nebo jiným vhodným způsobem. Jakkoli zní tato myšlena zajímavě, bude nezbytně nutné všechny nástroje provázat s aktivní politikou zaměstnanosti, činností existujících vzdělávacích institucí a zaměstnavateli. Určitě totiž nechceme nový boom nepotřebných kvazi rekvalifikačních kurzů vytvořených jen z důvodu evropských financí ani vznik dlouhodobě neudržitelných pracovních míst, která budou zrušena, jakmile po roce 2015 vyschne penězovod evropských dotací.

CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU byla založena v roce 2002 agenturou CzechTrade, Svazem průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komorou ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, aby hájila zájmy českých podnikatelů u evropských institucí a evropských podnikatelských asociací.