"Nesmíme se bát ptát se, vyjednávat o nepříjemných věcech a plánovat své finance na déle než dva roky. Finanční negramotnost nás všechny stojí příliš mnoho peněz," říká Tomáš Prouza ve speciálním dvojčísle Moderního vyučování na téma finanční gramotnost a vzdělávání.

Dluhová past, neschopnost objektivně plánovat své finanční výdaje, exekuce, ale i síla postavit se hladovým finančním institucím – jen málokdo v České republice spojil své jméno se snahou o posílení naší schopnosti zvládnout finanční problémy a přistupovat odpovědně k vlastním financím tolik jako Tomáš Prouza -  spoluzakladatel serveru Peníze.cz, první pan Euro v ČR, spolumajitel finančněporadenské firmy Partners a známý „Krotitel dluhů“ z pořadu České televize. A tak právě jeho jsme se zeptali, proč platíme finančním institucím zbytečně hodně peněz, jak nemáme spadnout do dluhové pasti a jak máme připravit naše děti na jejich budoucí schopnost zvládnout své finanční prostředky.

Připravila: Leona G. Šteigrová

Svět prochází vlnami protestů proti finančníkům a politikům. Lidé jsou nespokojení a bojí se budoucnosti, přičemž za příčinu všech problémů považují hlavně banky a finanční instituce. Je to skutečně tak?

Základním problémem je, že se v posledních letech začaly velmi rychle rozevírat nůžky mezi těmi nejbohatšími a "zbylými 99 procenty" společnosti. Velký odpor vzbudilo i to, že se řada finančních institucí sanovala z veřejných rozpočtů a manažeři těchto státem zachráněných institucí přitom nepřijali žádnou odpovědnost – jejich odměny zůstaly stále vysoké, zatímco běžní zaměstnanci byli propouštěni a přicházeli o peníze.

Co by se v ideálním případě mělo změnit, aby se co nejrychleji našla cesta ze současné neutěšené situace?

Měla by opět začít platit společenská smlouva – tedy že člověk, který tvrdě pracuje, má šanci se dostat nahoru, že stát bude vybrané daně investovat do podpory celospolečensky významných věcí jako je vzdělávání, zdravotnictví či podpora těch, kteří neměli štěstí, nikoliv do podpory pohodlného životního stylu několika jedinců.

Ve financích neexistuje výnos bez rizika

Jaká je spojitost mezi finanční gramotností obyvatel a krizí, kterou svět již několik let prochází? Pomohla by v některých ohledech lepší znalost v oblasti financí?

Finanční negramotnost přinesla dva negativní důsledky. Tím prvním je neschopnost dobře a dlouhodobě plánovat rodinné finance, tedy především vytvářet si rezervy na nečekané události a nikdy nejít "až na dřeň", tedy vzít si třeba hypotéku se splátkou, po které rodině nezůstane téměř nic na živobytí. Tím druhým je potom neschopnost bránit se finančním žralokům, kteří slibují vysoce výnosné investice, levné úvěry bez zkoumání příjmů a podobně. Jenže ve financích neexistuje výnos bez rizika.

Finančně negramotní budou vždy platit zbytečně hodně

Výzkum pořádaný Ministerstvem financí ve spolupráci s Českou národní bankou upozornil na nízkou finanční vzdělanost české populace. Mírný optimismus v otázce hospodaření s vlastními prostředky a případně rezervami zasáhlo zjištění o neznalostech při sjednávání úvěrů či o financích obecně. Lze nad těmito výsledky jen pokrčit rameny nebo je skutečně důležité finanční gramotnost v ČR systematicky rozvíjet? Jaká jsou rizika spojená s lhostejností k těmto zjištěním?

Finanční gramotnost se rozvíjet musí, protože finančně negramotní budou vždycky platit zbytečně hodně za běžný účet i za úvěr a protože neumí své finance plánovat, budou mít obrovský problém zvládnout jakoukoliv nečekanou situaci. Mnohem aktivnější roli zde musí hrát stát – vzdělávání dětí je jeho odpovědnost a u vzdělávání dospělých by měl pečlivě hlídat a měřit, jestli jsou vzdělávací programy účinné a jestli nejsou jen zástěrkou pro marketing. Pokud stát na budování finanční gramotnosti rezignuje, bude česká populace chudší, poroste závislost na sociálním systému a budeme řešit mnohem více případů lidí, kteří spadnou do dluhové pasti.

Co je příčinou tohoto vcelku neopatrného přístupu české populace k finanční vzdělanosti? Proč nás netrápí naše neinformovanost a neznalost v otázkách, které jsou spojené s každodenním životem?

Řada lidí se finančních institucí bojí, respektive před nimi mají úctu a tak je ani nenapadne zpochybnit to, co jim řekne člověk na přepážce banky. Navíc obecně Češi nejsou příliš zvyklí vyjednávat a když chtějí nějaký finanční produkt, neseženou si víc nabídek. Přitom třeba u hypotéky by pár hodin vyjednávání přineslo úspory v řádu desítek tisíc.

Zneužívají této situace banky a jiné finanční instituce?

Rozhodně ano – řada produktů počínaje běžnými účty v bankách a konče poplatky u investic je zbytečně drahá. Kdyby se Češi chovali finančně gramotně a byli dostatečně odvážní, nebyly by české banky ziskovější než jejich matky v zahraničí.

Vy sám jste autorem etického kodexu spol. Partners. Je běžné, že finanční/ finačněporadenské  společnosti takový kodex mají a klienti se mohou spolehnout, že ho i dodržují?

Běžné to bohužel není, protože na to nikdo netlačí a řada firem nemá dostatečně přísně nastavenou firemní kulturu. Každý poradce by měl totiž vědět, že porušení slušného chování bude znamenat okamžitý a přísný trest. A pokud jej nepotrestá jeho firma, měl by trest přijít ze strany České národní banky. Ta má ale často svázané ruce a netrestá tak důrazně, jak by měla.

Zodpovědné plánování financí je o ochotě stanovit si priority a odvaze přiznat si, že může být i hůře

Na co je nutné se zaměřit, abychom zmíněný trend zvrátili a naučili se nejen hospodařit se svým rozpočtem, ale i plánovat svou budoucnost a orientovat se v základních informacích, které souvisejí s finančním trhem? A jakou roli v tomto úsilí sehrávají – a mohou sehrávat – školy? Jsou odpovědné za naši neznalost v oblasti finančních záležitostí?

Je potřeba investovat dvě věci, kterých má většina lidí málo – čas a ochotu komunikovat o ne vždy příjemných věcech. Zodpovědné plánování financí je totiž především o ochotě stanovit si priority a odvaze přiznat si, že může být i hůře. Když se ale bavíte s lidmi a ptáte se jich, jestli je pro ně důležitější zajistit si důstojnou penzi, zaopatřit své děti nebo si vylepšit své bydlení, obvykle se dozvíte, že "tak nějak všechno". Většinu Čechů bohužel nikdo nenaučil myslet na déle než dva až tři roky. To je jedna z věcí, které by školy mohly u nové generace umět změnit. Druhou věcí, na kterou by se školy měly soustředit, je nenásilně ukazovat finanční produkty a jejich fungování v různých předmětech. A především by měl vzniknout vzdělávací program pro učitele, aby uměli o financích mluvit – řada učitelů, které znám, se mnohem více bojí tématu "peníze" než třeba sexuální výchovy, protože sami jsou si velmi nejistí.

Musíme se naučit vyjednávat, ptát se a nestydět se zpochybnit zdánlivou autoritu finanční instituce

Co je podle Vás nutné minimum, se kterým bychom měli vstoupit do života? Resp. která oblast je zřejmě nejvíce podceňovaná a zanedbáváme schopnost zorientovat se v ní?

Je to především schopnost vyjednávat, ptát se a nestydět se zpochybnit zdánlivou autoritu finanční instituce. Pokud si neumím důrazně říct o lepší nabídku, je mi veškerá teoretická znalost finančních produktů k ničemu. Pak už stačí jen vědět, že nic ve financích není zadarmo a že čím vyšší výnos chci, tím větší musím podstoupit riziko. A do třetice je důležitá informační gramotnost, tedy schopnost najít si informace a porovnat si je.

V minulém vydání jsme toho hodně napsali o matematice – klesajícím zájmu studentů a zhoršujících se výsledcích. Je zde vazba právě i na špatnou finanční gramotnost obyvatel? Neposkytla by právě matematiky zajímavý prostor pro zvýšení znalostí o finančních otázkách?

Určitě ano, matematika je pro boj s hladovými finančními institucemi důležitá. Ale pokud postavíte finanční vzdělávání na matematice, dáte dětem sice technickou znalost výpočtu složeného úročení, ale nenaučíte je, jak finanční produkty využívat v životě a jak si plánovat rodinný rozpočet.

Jste spoluzakladatelem finančního serveru Peníze.cz. S jakou vizí jste ho zakládali a v čem všem pomáhá veřejnosti?

Server Peníze.cz jsme v roce 2000 zakládali s cílem pomoci lidem rozhodnout se, jak naložit se stokorunou, kterou mají v ruce. Jinými slovy – nechtěli jsme web o investování milionů, ale web, který lidem poradí nejen s finančními produkty, ale i se sociálními dávkami, řešením dluhů nebo s tím, jak nenaletět mobilním operátorům nebo autobazaru. Každý měsíc přitom dokážeme přitáhnout přes 300 000 lidí.

Stojíte i za úspěšným pořadem ČT – Krotitelé dluhů. Čím se to stane, že je u nás tolik lidí, kteří spadli do dluhové pasti?

Základní důvody jsou obvykle dva – buďto naivní představa, že bude vždycky jenom lépe, nebo popírání rizik. Řada lidí totiž padá do dluhové pasti, protože není připravena na to, jak splácet své dluhy, když přijde o zaměstnání nebo onemocní. A problémy se většinou prohloubí tím, že typickou reakcí na problémy je v Čechách strčit hlavu do písku a doufat, že se nějak vyřeší samy.

Plánujete pokračování pořadu? Nebo již pokryl veškeré problémy a lidé se nyní mohou orientovat podle Vašich doporučení z tohoto pořadu na webu ČT?

Máme pocit, že po čtyřech sériích se pořad již vyčerpal, ale ČT jeho pokračování zvažuje, protože šlo o jedny z nejlépe hodnocených pořadů. Problémem ale je, že abyste diváky zaujali, musíte hledat stále extrémnější příběhy – ty sice zaujmou, ale protože se s nimi již téměř nikdo neidentifikuje, mizí vzdělávací rovina pořadu.

8. září jako den finanční gramotnosti?

S ohledem na tyto Vaše aktivity, neplánujete něco právě i pro vzdělávání – pro školy?

Jak Partners jako firma tak i řada našich poradců spolupracuje se školami, pořádáme semináře a přednášky, často finanční principy ukazujeme na stolní hře Finanční svoboda. Finanční gramotnost je pro nás velmi důležité téma a proto jsme letos požádali UNESCO, aby se 8. září stalo Dnem finanční gramotnosti. Uvidíme, jak se našeš žádost vyvine, ale na příští rok na 8. září chystáme s českou kanceláří UNESCO několik projektů.

Zmiňovali jsme, že jste spolumajitelem finančněporadenské společnosti Partners. Je v současné době nutné využívat finanční poradenství nebo si „obyčejný člověk“ vystačí se svými znalostmi a informacemi již samotných institucí (bank, pojišťoven,…)?

Finanční poradce je užitečný ve dvou oblastech – především vám pomůže ujasnit si priority a v číslech si nadefinovat, čeho chcete dosáhnout. Druhou oblastí je pak úspora času, protože zná parametry finančních produktů a bude umět rychleji připravit vhodné varianty. Finální rozhodnutí ale musí být na vás a musíte přesně vědět, proč si ten který produkt kupujete a který z vašich cílů řeší.

Ostré lokty snad vydělají peníze, ale připraví Vás o dobré lidi okolo

Váš životopis je skutečně úctyhodný. Co bylo motorem takto úspěšné kariéry? Co byste doporučil současným studentům, aby měli šanci stát se jednou stejně úspěšnými? Řada studentů možná očekává potřebu mít ostré lokty, umět se prosadit bez ohledu na ostatní. Je to skutečně tak? Ve Vaší kariéře je spíše řada společensky odpovědných aktivit…

Základem mého úspěchu byla odvaha zkoušet nové věci, ochota učit se a štěstí na lidi kolem sebe. Ostré lokty fungují chvíli, možná vám vydělají peníze, ale připraví vás o dobré lidi okolo. Mělo by být také přirozené, že lidé, kteří měli v životě štěstí, to vrací těm, kteří tolik štěstí neměli.

Tomáš Prouza vystudoval VŠE v Praze, obor mezinárodní politika a diplomacie a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku The Prague Tribune. V roce 2000 spoluzaložil a do roku 2004 řídil finanční server Peníze.cz. V létě 2004 se stal náměstkem ministra financí s odpovědností za finanční trhy, Evropskou unii a mezinárodní vztahy, byl prvním panem Euro v ČR.

Od roku 2007 je spolumajitelem finančněporadenské firmy Partners, na starosti má především oblast regulatoriky a práva a projekt Partners bankovní služby. Je autorem Etického kodexu Partners. Od prosince 2010 se opět z pozice vydavatele věnuje serveru Peníze.cz a serveru Finmag. V lednu 2011 se stal předsedou představenstva Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců. Je také expertem Světové banky pro oblast finančních služeb a podílí se na reformě finančních služeb v Asii a Africe.

Rád cestuje do méně tradičních destinací a poslouchá klasickou hudbu, pije dobré červené víno a volné chvíle tráví nejraději na procházkách se svou maďarskou ohařkou nebo péčí o růže na zahradě.