ředitelka obchodní akademie Jindřichův Hradec , autorka příručky Finanční gramotnost – úlohy a metodika

Nová příručka Finanční gramotnost – úlohy a metodika je v pořadí již druhá příručka pro školy. Jaký ohlas jste měli na první příručku Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe?

Naše první příručka byla přijata velmi kladně, pokud mohu soudit z reakcí učitelů i odborné veřejnosti. Je oceňována její přehlednost, srozumitelnost a praktické zaměření. Domnívám se, že je využitelná i pro širokou veřejnost, nejen pro školy, a to pro seznámení se základními poznatky o finančním trhu, finančních produktech a principech úvěrování. Pro každou výuku je třeba poskytnout žákům i učitelům systém poznatků a tím i metodu práce s novými poznatky. To právě příručka obsahuje.  Obsah příručky se odvíjí od standardu finanční gramotnosti, umožňuje tedy vnést do vzdělávání právě ten systém, což si myslím, že je první krok k úspěchu.

V čem se tyto dvě příručky liší, respektive jaké aktuální informace a postupy  nová příručka pedagogům nabízí?

Druhá příručka navazuje na první část vzdělávání ve finanční gramotnosti obsaženou v první příručce. Skládá se ze tří částí: V první části jsou zpracovány kratší úlohy pro procvičování učiva obsaženého v jednotlivých kapitolách první příručky. Úlohy jsou zaměřeny na dovednosti a vedou žáky k přemýšlení a aplikaci vědomostí.

Ve druhé části jsou zpracovány souvislé úlohy pro řešení komplexnějších problémů obsažených v některých kapitolách první příručky.

Ve třetí části je uvedeno řešení úloh a metodika práce s příručkou.

Nová příručka tedy organicky navazuje na první příručku a umožňuje procvičit a upevnit poznatky z problematiky finanční gramotnosti.

Jaké je vaše osobní doporučení školám a pedagogům?

Měla jsem možnost oslovit učitele středních škol na úvodním semináři k zahájení projektu Finanční gramotnost a při vydání naší příručky. Myslím, že by se měli s problematikou seznámit blíže nejen učitelé, ale také ředitelé škol, aby měli možnost na svých školách zajistit přípravu učitelů a následně pak výuku žáků. Důležité je také, aby dokázali motivovat učitele ke vzdělávání a výuce finanční gramotnosti. Na školách, kde nejsou učitelé s ekonomickou aprobací, nebude jednoduché zajistit kvalifikovanou výuku. Přimlouvala bych se za soustavnější vzdělávání učitelů, nejen nárazově pořádané semináře, které mohou budit dojem, že jde jen o okrajovou záležitost. Na školách je třeba řešit problém, ve kterých předmětech nebo předmětu finanční gramotnost vyučovat, jaké metody volit, jak sledovat efektivnost výuky, jaké místo jí dát ve školním vzdělávacím programu.

Julie Růžičková