Mění se model lidské společnosti

Jan Mühlfeit

Jan Mühlfeit

Pan Mühlfeit byl jedním z významných hostů diskusního fóra, které se konalo na začátku února na Fakultě sociálních studií Masarykovy University v Brně. Hlavním tématem byla spolupráce universit a zaměstnavatelů v oblasti vzdělávání, kdy se účastníci shodli, že tak se může přispět ke zmírnění dopadů ekonomické krize. Pana Mühlfeita jsme požádali o krátký rozhovor. 2010-03-05

Jan Mühlfeit, šéf evropské divize společnosti Microsoft, člen představenstva EABiS(Evropská akademie firem ve společnosti) organizace Junior Achievement Young Enterprise Europe (JAYE – Úspěch mladých – Mladá podnikatelská Evropa) a organizace AIESEC., jenž také reprezentuje Microsoft na TABD, Transatlantickém obchodním dialogu, je pravidelným řečníkem na různých Evropských a světových summitech, přednáší na vysokých školách v České republice i v zahraničí, aktivně se vyjadřuje k reformám školství a vzdělávání, je recenzentem Zelené a Bílé knihy.


 

Mají a mohou se angažovat zástupci velkých i středních podniků v oblasti školství?

Je zjevné, že obsah výuky na českých VŠ není v souladu s realitou a nereaguje směrem vývoje v oblasti obchodu a průmyslu, a pro absolventy VŠ je tento fakt „handicapem“. Ale v konečném  důsledku je tím poškozená celá naše společnost. Abychom dokázali reagovat na současnou ekonomickou krizi i s dlouhodobého pohledu, je nutné zapojit odborníky z oblasti obchodu, průmyslu a managementu velkých i středních firem, aby se vyjádřili k přednáškám na VŠ a pomohli školám i studentům, zaměřit se na skutečné priority. V zahraničí například existuje možnost propůjčit profesuru, aby již zmíněné osobnosti mohli na VŠ přednášet. Často přednáším v zahraničí a vím, jaký přínos tímto otevřeným přístupem získá škola i studenti. Na universitě v Cambridge spolupracuje 120 vědců ze společnosti Microsoft. Je nutné studenty připravovat na podmínky, které jsou pro nás zcela nové, ale o to víc rizikové. Postupující globalizace zcela mění nároky na společnost a její konkurenceschopnost. Dnes a v budoucnu je konkurenceschopnost země postavená na kvalitě vzdělávání a na počtu kvalitně vzdělaných absolventů SŠ a VŠ.

Uvědomme si, že se mění model lidské společnosti a budoucnost je v prodeji myšlenek. Díky globalizaci bude mladá generace vystavena konkurenci mladých lidí i z mimoevropských trhů.

Naši studenti si budou konkurovat na trhu práce s absolventy škol jiných zemí a při současném stavu, kdy počet dětí na rodinu dosahuje v Evropě 1,6 a v České republice jen 1,29, tedy trend je klesající, je zcela zřejmé, že z demografického hlediska budou ve výhodě asijské země a že jejich studenti a vzdělanci budou jasně konkurovat našim mladým absolventům škol.

Nelze přehlížet, že lidé z asijských zemí jsou velmi pracovití a mají vysokou motivaci ke vzdělání a k prosazování se. V Evropě, i v České republice máme etablovanou střední třídu ve společnosti, v asijských zemích tato střední třída teprve vzniká a jejich mladá generace má velikou motivaci. Zásadně jsem se podílel na formulaci celosvětové strategie Microsoftu pro nové trhy (Emerging Markets) v Číně a dalších rozvojových zemích a vím, že dnes je oblast vzdělání pro tyto země prioritou, protože pochopili, že kvalita vzdělání se projeví na kvalitě lidí zapojených v pracovním procesu. Tím se zvýší kvalita produktů a celkově vzroste konkurenceschopnost celé společnosti. Pracovitost a motivace, to je hnací motor a dnes konkurenční výhoda asijských zemí.

Věřím tomu, že potenciál lidských zdrojů společnosti a jeho další rozvoj se vytváří již na základních školách a vím, že v České republice je řada velice schopných ředitelů, pod jejichž vedením patří jejich školy k těm nejlepším. Je potřeba, aby se o takových „ostrůvcích positivní deviace“ psalo a tyto školy dostávaly zasloužený prostor. Děti už od útlého věku dnes díky dostupnosti počítačů a internetu a přístupu na sociální sítě všeho druhu mají každodenní kontakt s globálním světem, a proto je potřebné reagovat i ve formě výuky na všech školách. Jsem toho názoru, že by děti měly být vzdělávány i v oblasti emoční inteligence, která získává na významu, a v oblasti e-skills (elektronických dovedností), což obojí by mohlo být součástí například předmětu globalizace.

Moc bych si přál, aby v České republice byla politická vůle definovat priority a tomu přizpůsobit finanční investice státu. Zmíním Finsko, protože jejich model účinných reforem je tím nejlepším příkladem. V roce 1991, kdy se rozpadly trhy Sovětského svazu, bylo Finsko totálně ekonomicky na kolenou. Ztratilo vliv na zahraničních trzích, HDP se propadal o 7 procent, nezaměstnanost dosahovala více než 15 procent, také inflace byla vysoká. Finové spolu s jejich tehdejší m premiérem Eskem Ahem, dnes vysoce postaveným manažerem Nokie a mým přítelem, přistoupili k zásadní reformě a připravili investiční dlouhodobý plán na podporu oblasti školství a inovací. Rozhodli se zredukovat investice do všeho oblastí kromě školství a inovací. Ty naopak zvýšili, to se ukázalo jako správná cesta. Ze všech průzkumů dnes VŠ ve Finsku patří mezi ty nejlepší a finští studenti jsou v mezinárodních průzkumech hodnoceni na nejvyšších příčkách. Zajímavé je, že ve Finsku studují na VŠ všichni studenti, bez ohledu na to, z jakých sociálních poměrů pocházejí. Kdežto v České republice podle statistik dochází k tomu, že studenti, kteří nemají silné ekonomické rodinné zázemí, mnohdy na VŠ nestudují.

Musíme si uvědomit jednu zásadní věc, že naše děti budou žít a pracovat ve zcela jiných podmínkách, než jaké známe my, a že budou muset obstát v globálním konkurenčním prostředí.

Už dnes je zjevné, že jenom dobré známky ještě nezaručí úspěch. Uvedu vám příklad, když jsem byl na Stanfordské universitě, potvrdili mi, že pokud by universita přijímala studenty bez omezení a jen podle výsledků, tak by 80% všech studentů bylo z Asie, neboť ti dnes patří k těm nejlepším. Aby naši studenti patřili k těm nejlepším, je nutné provést reformu investic, podpořit a přilákat ty nejlepší učitele, vybavit v maximální míře školy i domácnosti technologiemi a klást důraz na rozvoj emoční inteligence, kreativity, e-skills a etiky.

Má se Etika vyučovat na školách?

Etika je velice důležitá a její zavedení na školách podporuji. Nemohu posoudit, zda se má vyučovat jako samostatný předmět, ale je nutné děti etice učit. Dnes Česká republika zaujímá 50 příčku na seznamu zemí hodnocených podle etiky podnikání a míry korupce. Ještě před šesti lety měli zahraniční investoři zájem o náš trh, ale dnes tito investoři přešli na asijské trhy. Etika a míra korupce není jen politické téma, ale dotýká se i našich dětí. Tím, že investoři nemají důvěru a v naší zemi, se nerozšiřuje výroba a neotevírají se nová pracovní místa, mladí lidé nemohou najít práci a mohou mít pocit, že stávající práci jim berou starší lidé a máme zde začarovaný kruh. Je nutné dívat se na věci komplexně, vidět za hranice našeho státu, a uvědomit si nutnost umět reagovat na změnu společnosti a pomoci našim dětem připravit se na tyto nové výzvy.

Souhlasíte se státními maturitami?

Opakovaně poukazuji na nízký počet absolventů VŠ, ale nesouhlasím s tím, aby tento nedostatek byl řešený uměle tak, že snížíme nároky na nové uchazeče. To není řešení. Souhlasím s tím, aby požadavky na kvalitu a úroveň vzdělání byly sjednocené a skutečně jsme se zaměřovali na kvalitu a pak kvantitu. Naše děti budou vystaveny konkurenci v mezinárodním měřítku, a čím dříve zvýšíme nároky na kvalitu, tím lépe pro naše děti. Setkal jsem se s námitkou, k čemu vyšší počet vysokoškoláků, když nemohou najít práci. A mou odpověď najdete na začátku tohoto rozhovoru, my potřebujeme mladé lidi vzdělávat jinak, více je připravit na realitu, rozvíjet jejich schopnost riskovat a pružně reagovat. Víte, že většina úspěšných, velmi prosperujících firem v Americe je založena studenty, kteří imigrovali do Ameriky a po ukončení studia založili firmy, na které se navázali další služby a tímto způsobem se mnohá dnešní slavná obchodní centra, koncentrovaná v blízkosti známých univerzit, rozvíjela. Těším se na den, až podobný jev nastane i u nás.