Ptali jsme se generálního ředitele společnosti Hewlett Packard, Petra Kheila, jak ovlivňuje počítačová gramotnost čtenářskou gramotnost u dětí

Otázka: Za posledních 20 let se počítačová gramotnost v naší společnosti hodně zvýšila. Naproti tomu mají naši žáci a absolventi škol problém porozumět textu a nejsou schopni analytických úsudků. Vidíte v tom nějakou souvislost?

Schopnost horší orientace v textu u dětí a studentů rozhodně není vinou zvýšené počítačové gramotnosti. Používání počítače dítěti naopak otevírá nové zdroje informací, které ho nutí je vyhodnocovat a zpracovávat. Mimochodem byla vysledována souvislost používání technologií a vlivu na čtení a čtenářskou gramotnost. Podle všeho je kvalita čtenářské gramotnosti žáků úměrná kvalitě technologické gramotnosti. 

Jde o něco jiného. Stereotyp „počítače degenerují děti“ vyvolává fakt, že mladí v drtivé většině zapínají počítač pro zábavu – hraní her po síti, chatování  v sociálních sítích apod. Vím, o čem mluvím, mám doma tři kluky. Problém tkví v tom, že děti s informačními technologiemi nepracují  s odpovídajícím vedením v dostatečném množství, respektive s dostatečnou intenzitou. Což je především důsledek omezených zdrojů ve školách. 

Když to zjednoduším – původním úkolem informačních technologií bylo informace zpřístupnit či generovat a úkolem škol naučit děti s informacemi pracovat. V posledních deseti letech se však stávají informační technologie nejen zprostředkovatelem informací, ale též prostředkem pro jejich analýzu.  Informace jsou nejhodnotnější komoditou a jejich nedostatek mívá fatální důsledky – to platí jak v businessu, tak v běžném životě. Děti podle toho musíme vést.

Otázka: Odborníci radí, aby školy více využívaly technologie v běžné výuce. Není třeba vyučovat práci s počítačem, ale vyučovat běžné předměty za využití počítače. Sledoval jste při výběru školy pro své děti i tyto faktory?

Samozřejmě. Chceme-li od dětí , aby začali využívat informační technologie i pro studium a nejen na „paření her“, musíme jim k tomu vytvořit zázemí.  Za takové zázemí  nepovažuji o přestávkách otevřenou učebnu s několika počítači, kam si žáci chodí aktualizovat svůj profil na Facebooku. Chtěl bych, aby vzdělání mých dětí mělo určitou kontinuitu – tedy aby to, co se naučí při práci s počítačem na jedné hodině, mohli zároveň využít v jiném předmětu – dám příklad – na jedné hodině výpočetní techniky se naučí v excelu dělat grafy, na druhé hodině zeměpisu jsou schopni ten graf použít při popisování struktury obyvatelstva a na další hodině s pomocí powerpointu odprezentují svůj referát z biologie. Chci říct, že dnešní potřeby školství spočívají ve vybavení informačními technologiemi – vytvoření multimediálních učeben za použití programového vybavení a obsahu propojeného s výukou. V takových podmínkách získává interaktivita výuky úplně nový rozměr.  Vsadím se, že fyzika na dotykovém displeji a angličtina v podcastech  vypadá zajímavěji než klasické zírání na tabuli.

Otázka: Problémem pro školy ovšem bývá finanční nákladnost takových řešení. Máte nějakou představu, jak ze své pozice představitele počítačové firmy školám v tomto směru pomoci?

 Tak  samozřejmě jde o investice na jedné straně, ale i o kvalitu moderní výuky, kterou je schopna školákům a studentům poskytnout. Např. díky možnostem získání peněz z evropských fondů to není nemožné.  Já nejsem ten, kdo spasí rozpočet věnovaný na školství, ale můžu maximálně vyjít vstříc školám, aby si mohly na podporu z evropských zdrojů sáhnout.  Naším cílem v HP je navrhnout taková počítačová řešení, aby splnila požadavky jak studentů a žáků, tak učitelů. Víte, v dnešní době už nemáte dva tři modely notebooků a pět modelů stolních počítačů. Dneska můžeme velmi flexibilně pracovat s konfiguracemi  a připravit vhodné IT prostředí pro obě strany – tu před katedrou i pro tu za ní. Navíc lze pořídit téměř všechno včetně netbooků s dotykovými obrazovkami, takže je ovládání snadné i pro mladší žáky. Jsem si vědom toho, že správné podání žádosti o dotaci není jako lusknout prsty – proto už od počátku stavíme naše řešení tak, aby odpovídala evropským standardům a šablonám vydaným ministerstvem školství. Myslím, že tohle je cesta, jak zjednodušit čerpání financí, a tím potažmo i zvýšit pravděpodobnost, že našim dětem jejich vrstevníci z ostatních evropských zemí nevyhlásí někdy v budoucnu na trhu práce game over.

Otázky připravila Julie Růžičková

2010-02-17