Tatiana le Moigne - Google

O stylu výuky na francouzské škole v Praze jsme si povídali s Tatianou le Moigne, Country Manager společnosti Google

Učí se na francouzských školách děti dostatečné kreativitě?

Nemám současnou zkušenost s českými základními školami, nicméně mám nedávnou zkušenost s českými školkami, konkrétně s MŠ Na Děkance na Praze 2. Můj syn navštěvoval tuto školku 2.5 roku a byli jsme neskutečně spokojeni. Kvalita přístupu k dětem, jejich všestranný rozvoj, pestrost aktivit snesou srovnání s tím nejlepším, co jsem měla možnost poznat v Německu či v Anglii. Navíc za nesrovnatelně nižší cenu.

Na francouzské škole v Praze, kterou můj syn dnes navštěvuje, se mi velice líbí komplexní přístup ke vzdělávání, kdy se věci učí v souvislostech. Děti jsou ve třídách v menších počtech, v průměru tuším kolem dvaceti, což samozřejmě zlepšuje kvalitu výuky. Národnostní pestrost, pramenící ze skutečnosti, že školu navštěvují kromě Čechů i Francouzů děti z přibližně 40 dalších zemí, je rovněž důležitým prvkem výchovy, vedoucí k lepšímu pochopení jiných kultur a toleranci k odlišnostem.

Umí francouzské školy odhalit u žáků silné stránky a ty podporovat?

Zaznamenala jsem, že učitel si často rozdělí děti do menších skupin, právě podle jejich schopností v daném předmětu, a na základě tohoto rozdělení přizpůsobují praktická cvičení. Tento přístup nebrzdí děti, které jsou rychlejší a zároveň nehandicapuje děti pomalejší. Hodnocení dětí se děje poměrně detailně třikrát do roka, týká se přibližně 40 rozdílných parametrů a je verbální.

Využívají francouzské školy dostupných „soft skills“ nástrojů a dovedností?

Toto nedokáži dost dobře posoudit, nicméně zdá se mi, děje se tak přirozeně. Uvedu tři důvody:

Za prvé, kulturní rozdílnost, kterou jsem zmínila, sama o sobě nutí děti k větší míře tolerance a vnímavosti vůči odlišnostem. Hezké na tom je, že výsledkem často bývá, že děti tyto odlišnosti v podstatě považují za samozřejmé. Za druhé, děti mají každý rok nového učitele či učitelku, a z poloviny nové spolužáky. Je to dáno jednak větší mírou fluktuace (řada rodin sem přijede na dočasný pobyt), nicméně je to rovněž děláno záměrně, aby se děti naučily pěstovat vztahy mimo svoji třídu a pochopily, že změna je součástí života. Zpočátku jsem s tím měla trochu problém, dnes to však vidím velmi pozitivně. V dnešním světě je třeba se změnami počítat a umět s nimi pracovat. Což neznamená, že je nutně musíme vyhledávat, nicméně je dobré si vědět rady, když nastanou. No a za třetí, již od první třídy jsou děti angažované v charitativní činnosti. Konkrétně jde o běh na 10 kilometrů pro podporu výstavby školy v Africe. Můj syn tak loni poprvé uběhl tuto vzdálenost. Byl nejen pyšný na výsledek, ale i na důvod, proč běžel.

Otázky připravila

Julie Růžičková