Polytechnická výchova na MŠ

Robert Gamba

Z pohledu stavu společnosti a dlouhodobě přetrvávajících rozporů mezi orientací dětí a
mládeže na studium a skutečnými potřebami trhu práce, se podpora zájmu dětí o technické,
přírodovědné obory, o tradiční řemesla apod. stala v posledních letech celospolečenským
tématem.

Není proto divu, že je tato problematika pevnou součástí strategických dokumentů České
republiky, jednotlivých krajů a objevuje se i ve strategiích regionálního a místního rozsahu. A
není bez zajímavosti, že se pozornost odborníků v oblasti vzdělávání pozvolna z úrovně
středního odborného školství posouvá přes základní až k předškolnímu vzdělávání. Tento
logický a velmi pozitivní vývoj lze vysledovat právě z republikových strategických dokumentů.
Zatímco v minulých letech byl zájem věnován především středním školám, vyústěním je
například Akční plán odborného vzdělávání (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, č.
j.: 21 146/2008-23, v Praze dne 16. prosince 2008), v jeho pokračování z roku 2013 (Nová
opatření na podporu odborného vzdělávání, č. j.: MŠMT-30 283/2012-211) se již krajům,
obcím a dalším zřizovatelům doporučuje: ,,…Seznamování dětí v předškolním vzdělávání s
obsahem jednotlivých povolání v souladu s RVP PV…“ (Pořadové číslo I/2, str. 4). Tento
dokument je o to cennější, že jej 9. ledna 2013 ve formě Usnesení schválila vláda České
republiky.

A marné je cokoliv na střední škole dohánět, pokud na samotném počátku bylo něco
provedeno špatně. Pro vývoj člověka je totiž velice důležité právě období do šesti let.
V tomto čase se formuje jeho charakter, dochází k tvorbě jeho intelektuálních
schopností. Předškolní věk má zásadní vliv na rozvoj technického a senzomotorického myšlení.
Vhodně vedená pracovní výchova v mateřské škole proto může vlastnosti dětí pozitivně formovat a adekvátně zakomponovaná vzdělávací oblast Člověk a svět práce do školního vzdělávacího programu mateřské školy toto snažení významným způsobem podpoří, u dětí pak vytvoří správné pracovní návyky a povzbudí jejich touhu vytvářet konkrétní hodnoty. Při pracovní výchově si děti nejenom zvykají na práci, ale zároveň rozvíjí své smyslové vnímání, fantazii, senzomotorické dovednosti, nervovou koordinaci, intelekt, myšlení, tvořivost, technickou představivost a také smysl pro spolupráci a vzájemnou pomoc. Ve své podstatě tak hovoříme o technickém vzdělávání dětí v mateřské škole.

Polytechnická výchova nebo chcete-li technické vzdělávání jsou častokrát velmi
zjednodušeně vykládány jako návrat dětí a mládeže ke kladivům a za dílenské ponky. Je tomu
skutečně tak nebo jde o proces významně složitější? Jak naznačuje výčet hlavních cílů
technického vzdělávání v mateřské škole uvedených v rámečku, nebude jeho uvádění do
praxe zcela automatickým procesem. Už jenom proto, že ruku v ruce s realizací pracovního
vyučování samotného dochází k rozvoji celé řady dalších schopností a dovedností dětí, které
na první pohled s technikou vůbec nesouvisejí.

Je tedy zřejmé, že kromě nutného materiálně technického zázemí pro výuku je pro realizaci
pracovních činností v mateřské škole principiálně důležitá tvořivá práce učitele.
Z materiálního zázemí školy musí pedagog vycházet, především ale záleží na jeho
schopnostech, jak nastavit optimální poměr teoretických informací a praktických činností, to
vše samozřejmě s ohledem k věkovým zvláštnostem dětí předškolního věku. Zda bude volit
vhodné pedagogické metody, především interaktivní, které umožní propojit okolí dítěte
s jeho vlastním prožitkem. Zda půjde cestou problémového vyučování, soustavným a
plánovitým hledáním, tvořivou duševní a fyzickou prací a samostatným a cílevědomým
překonáváním překážek úměrných věku a schopnostem dětí, podpoří jejich všestranný
rozvoj. Z počátku dětem zadává jasné, jednoduché úkoly, až se postupně s nimi propracuje
k základnímu vymezení daného tématu, v detailech nechává dětem prostor pro uplatnění
jejich tvořivosti a vlastního názoru. Přitom není třeba hledat složité postupy, v případě
malých dětí stačí drobné maličkosti. Tvůrčí problém můžete vytvořit již jenom změnou
používaného materiálu od méně drobného k drobnějšímu, kombinováním nejrůznějších
materiálů apod. Tvůrčí potenciál je proto očekáván nejenom od dětí, ale od pedagoga
samotného.

Ve smyslu těchto myšlenek správně reagovalo Ministerstvo školství na potřebu vzdělávat
učitele mateřských škol předškolního věku výzvou vypsanou v rámci OPVK v oblasti podpory
1.3 „Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení“ pod číslem 48. Mezi vyčleněnými
aktivitami výzvy je právě ,,Podpora profesního rozvoje učitelů mateřských škol v oblasti
podpory polytechnického vzdělávání“, a jedním z projektů, které byly schváleny k realizaci je
projekt společnosti BOXED pod názvem „Jak co funguje“. Není náhoda, že tato společnost
v soutěži uspěla, protože v její osobě se setkávají na straně jedné dobrá znalost trhu ICT
v České republice včetně aktuálních novinek, trendů a požadavků zákazníků, a na straně
druhé zkušenosti ze vzdělávání pedagogických pracovníků, a vytvářejí tak ideální zázemí pro
podobné projekty.

Projekt „Jak co funguje“ poskytne mateřským školám ucelený cyklus vzdělávání učitelů
akreditovaný v systému DVPP, který rozvine jejich zaměstnancům kompetence v
polytechnickém vzdělávání s podporou informačních a komunikačních technologií. Učitelé se
naučí vytvářet interaktivní vyučovací materiály. Bude dále podpořena jejich schopnost
předávat své zkušenosti dál v rámci pedagogické komunity. Jedinečností projektu je v tom, že spojuje přednosti moderních forem výuky (webináře, interaktivní dotyková obrazovka,
tablet, digitální učební materiály) s klasickou formou vzdělávání (prezenční semináře
s využitím klasických učebních pomůcek jako jsou fixy, magnety, nůžky a podobně).

Projekt klade důraz na moderní metody vyučování, předmětem přípravy učitelů jsou
interaktivní metody výuky včetně jejich aktivního zapojení do vzdělávání. Učitelé budou
během projektu vedeni k vlastní tvorbě jednoduchých digitálních učebních materiálů
zaměřených na rozvoj vztahu dítěte k technice a k regionu, kde vyrůstá. Pedagogové budou
směřováni k tomu, aby své materiály sdíleli a uměli využívat také pomůcky vytvořené kolegy
z jiných škol. Jedním z cílů projektu je, aby na portále www.DUMy.cz kde je nyní 131.000
materiálů pro základní a střední školy, bylo sdíleno 1000 kvalitních materiálů pro mateřské
školy.

Cenné je, že projekt respektuje potřeby a možnosti malých mateřských škol. Zpřístupňuje
vzdělávání i v pro velmi malé školy ve všech krajích České republiky. Každá ze škol v rámci
projektu dostane k dispozici potřebné vybavení ve formě velkoformátové interaktivní
dotykové obrazovky, notebooku, tabletu a potřebného softwarového vybavení. Toto
vybavení zůstane jednotlivým mateřským školkám k dispozici i po skončení projektu.
Projekt bude realizován od června 2014 do června 2015 o průběhu projektu i o zavádění
polytechnického vzdělávání do výuky dětí předškolního věku budeme přinášet další
informace.

Jedno je ale zřejmé. Bez viditelné podpory dalšího vzdělávání pedagogů ze strany
ministerstva bude pozitivní posun jen těžko realizovatelný. V tomto smyslu je třeba Výzvu č.
48 chápat jako zlomovou a pro regionální školství nesmírně důležitou, protože jde o
historicky první krok, kdy podpora z fondů EU dorazila na mateřské školy a je určena na
vzdělávání pedagogů mateřských škol.

Hlavními cíli technického vzdělávání dětí v mateřské škole jsou:

  1. Rozvoj myšlenkového potenciálu dětí (myšlenkové aktivity, komunikativních dovedností, týmové spolupráce a také formování osobnosti dítěte).
  2. Objasnění postavení techniky v životě lidstva (vysvětlení vztahu mezi technikou a společností).
  3. Studování vlivu techniky na společnost a přírodu (pochopení vlivu techniky na životní prostředí a vliv techniky na člověka).
  4. Rozvíjení poznatků o technice (osvojení používání základních nástrojů, nářadí a pomůcek a poznávání různých druhů materiálů).
  5. Rozvíjení dovednosti řešení problémů (rozvíjení tvořivého myšlení a kooperativní učení).
  6. Rozvíjení schopnosti hodnocení a sebehodnocení (vytváření kladného vztahu k technice a k práci a rozvíjení technických zájmů dětí).
  7. Podporování integrace s dalšími předměty. (HONZÍKOVÁ, J., MACH, P., NOVOTNÝ, J. a kol. Alternativní přístupy k technické výchově. Plzeň: ZČU, 2007. ISBN 978-80-7043-626-4., s. 6,7)