Objevují se první Města vzdělávání

Objevují se první Města vzdělávání

Iva Tahová, Silvie Pýchová, EDUin

Za vzdělávání nezodpovídají jen školy, vzdělanost se rozvíjí od raného dětství po stáří. Na vzdělávání v takto široce pojatém slova smyslu se tedy podílejí vedle škol také kulturní a sportovní organizace, subjekty poskytující volnočasové vzdělávání apod. Všechny tyto organizace, ať už jde o přímo řízené instituce nebo neziskové organizace, popřípadě soukromé subjekty, mohou, pokud naplňují předem vytvořenou strategii, společně významně přispívat k rozvoji jednotlivých lokalit.

Obecně prospěšná společnost EDUin proto přišla na podzim roku 2013 s programem Města vzdělávání, který si klade za cíl přinášet do regionů inspirativní myšlenky a přispívat k rozvoji kvality a nabídky vzdělávání. Mezi Města vzdělávání se v pilotní fázi zařadily Kutná Hora, Žďár nad Sázavou, Svitavy a Dvůr Králové nad Labem.

Cílem programu je pro každé zapojené město vytvořit vzdělávací strategii. Konkrétní podoba a způsob zpracování je ale v mnohém výjimečná. Vzdělávací strategie v ČR jsou obvykle koncipovány velmi standardizovaně a s omezeným spektrem zapojených subjektů, obvykle především s důrazem na instituce formálního vzdělávání.

Důležitým předpokladem a zároveň i přínosem Měst vzdělávání je ale naopak vtažení různorodých organizací formálního i neformálního vzdělávání a také zaměstnavatelů, ale i například subjektů poskytujících sociální služby, do systematičtější a užší spolupráce. „Chceme, aby školy intenzivněji spolupracovaly s dalšími institucemi, které se vzdělávání věnují, jako jsou Domy dětí a mládeže, skautské oddíly a další zájmové organizace, ale také neziskovky a firmy v regionu.“ řekl Zdeněk Slejška, ředitel EDUin.

Specifikum Měst vzdělávání spočívá v tom, že je využíván participativní přístup pro zpracování vzdělávací strategie, kterou tvoří v podstatě sami aktéři v konkrétním městě. Při společném postupu se městům daří lépe řešit problémy spjaté například s „nálepkováním“ škol, které mnohdy vede k velmi polarizovanému a pro město problematickému rozložení zájmu rodičů o jednotlivé školy, ale i o další vzdělávací aktivity, které jsou ve městě nabízeny.

Zapojení ředitelé základních škol velmi ocenili možnost diskuze s odborníky z jiných oblastí. Společně s nimi identifikovali aktuální výzvy, jako je například odchod mladých lidí z dané lokality, oslovení rodičovské veřejnosti nebo vtažení dospělých lidí do veřejného života ve městě. Cílem této iniciativy bylo nejen společně pracovat na strategii vzdělávání, ale zároveň i vytvoření lokálního partnerství organizací a lidí, kteří v oblasti vzdělávání v daných městech působí.

Koordinátoři Měst vzdělávání v těchto lokalitách analyzovali stávající situaci ve vzdělávání, například i za podpory dotazníkového šetření mezi obyvateli města, které bylo doplněno o polostandardizované rozhovory s odborníky z různých vzdělávacích organizací. EDUin následně v rámci kulatých stolů přicházel s inspirativními příklady dobré praxe a stimuloval diskuzi mezi zástupci škol, volnočasových organizací, firem a vedení města. Při pracovních setkáních byly za facilitace koordinátorů EDUin definovány konkrétní priority nově vytvářené vzdělávací strategie.

Za přínosy Měst vzdělávání, které na závěr pojmenovali účastníci těchto pracovních setkání, považovali především shromažďování množství nápadů a nově utvořené vazby pro spolupráci. „Jako největší přínos vidíme, že jsme se všichni poznali a mnozí jsme si uvědomili, jak velký je v našem městě prostor pro spolupráci.“ zaznělo například z Kutné Hory, která se nyní chystá na vlastní koordinaci dalších návazných aktivit, které vzešly ze společných návrhů kutnohorských vzdělavatelů a dalších odborníků. Bližší informace o programu Města vzdělávání jsou k dispozici na www.mestavzdelavani.cz.