Občanské sdružení Rytmus – hudbu máme rádi, ale náš rytmus je také rytmem plnohodnotného života.

Připravila: Michaela Němcová

Občanské sdružení Rytmus zve školy, organizace i jednotlivce k účasti na
Týdnu pro inkluzi!

Přečtěte si první text:
Občanské sdružení Rytmus bylo založeno v roce 1994. Posláním Rytmus, o.s. je umožnit lidem se znevýhodněním
aktivně se začleňovat do běžného prostředí – v práci, ve škole, v místě bydliště. Rytmus, o.s. bylo registrováno podle
zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, dne 26.04.1994. ČJ: II/s-OS/1-24
368/94-R
Občanské sdružení Rytmus je akreditovanou vzdělávací institucí podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických
pracovnících u Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy s číslem akreditace 20191/2012-25 a zákona č. 108/2006
Sb., o sociálních službách u Ministerstva práce a sociálních věcí s číslem akreditace 2009/281 – I.

Hm. Suché, nezáživné, nicméně pravdivé informace. Zkusíme si přečíst úryvek jiného textu:

Občanské sdružení Rytmus
Občanské sdružení vzniklo v roce 1994. Rytmus o.s. podporuje lidi se znevýhodněním.
Pracovníci pomáhají dětem i dospělým zapojit se a žít v běžném prostředí jako všichni ostatní.
Chodit do školy nebo se učit v různých kroužcích. Najít si práci a udržet si ji.

Mají k tomu povolení.
Těžké slovo pro to je akreditace.
Akreditace má číslo: 15 428/2006-25
A je to podle zákona číslo 563/2004 Sbírky o
pedagogických pracovnících.

Slovníček k textu:
Občanské sdružení
Když mají lidé společný zájem, mohou něco společně dělat.
Například: Mohou založit sportovní klub.
Mohou dělat i jinou prospěšnou práci.
Například: Pomáhat lidem s postižením ve škole, nebo při hledání práce.
Založí občanské sdružení.
A to podle zákona o sdružování občanů číslo 83/1990 Sbírky.

Zákon
Zákon pojmenovává a popisuje práva a povinnosti. Člověk je má dodržovat.

Lidé se znevýhodněním
Když má člověk potíže v učení, když má potíže se zrakem, nebo se sluchem,
nebo se pohybuje s pomocí vozíku
říkáme tomu zdravotní znevýhodnění a postižení.

Oba texty přinášejí základní informace o organizaci Rytmus, o.s. Již na nich je vidět, v čem
konkrétním a užitečném spočívá práce lidí organizace Rytmus. Například v tom, že vůbec tyto
texty existují vedle sebe jako forma podpory lidí se znevýhodněním – druhý text je totiž
převodem prvního do tzv. snadného čtení.

„Pracovníci pomáhají dětem i dospělým zapojit se a žít v běžném prostředí jako všichni
ostatní.“
Jak rozumět téhle větě? Inkluzi v organizaci Rytmus vnímáme jako životní postoj. Postoj, který
znamená, že neřešíme, zda ve školách, na ulicích, v bytech nebo v práci mají nebo nemají být
lidé se znevýhodněním. Řešíme, jaké služby, podpora, úpravy by jim pomohly snadněji žít tam,
kde bydlí; kteří lidé by mohli poskytnout svůj čas, schopnosti, nápady, chuť, sílu, aby jim
pomohli, v místě kde žijí, zkvalitnit svůj život podle svých představ. Snažíme se lidem se
znevýhodněním ukázat, že mají nárok něco chtít, snít o něčem, představovat si, plánovat si,
organizovat si. Že jsou cesty, možnosti a prostředky, aby mohli svých snů a plánů s podporou
dosáhnout – třeba samostatně bydlet nebo chodit do práce nebo žít s milovaným partnerem.
Sic! To jsou neobvyklé sny, že???

„Pracovníci občanského sdružení Rytmus mohou pomáhat dětem i dospělým se
znevýhodněním učit se ve škole a připravovat se k práci.“
A co je tohle? Učit se ve škole? To může každý, ne? Rytmus podporuje rodiny v jejich
rozhodnutí dát své dítě s postižením do běžné spádové školy, na což ostatně dle zákona mají
nárok. Doprovázíme rodiče na jednání s úřady a školou, a pokud škola potřebuje, nabízíme různé způsoby pomoci – sestavování funkčního IVP, metodickou podporu, nabízíme kurzy pro učitele i asistenty pedagoga, nabízíme prožitkové dílny pro celé třídy, abychom společně předcházeli nebo řešili už vzniklé vztahové problémy mezi spolužáky dítěte s postižením. Mluvíme s učiteli o tom, jak dítě s jeho danostmi a schopnostmi zapojit tak, aby se vzdělávalo a zároveň mohlo být s dětmi svého sociálního věku – tudíž aby mohlo žít přirozené vztahy jako ostatní děti. A naopak – aby ostatní děti zažívaly přirozenou skutečnost, že mezi námi lidé s postižením žijí, že nás od nich nemusí oddělovat ani strach ani nejistota. Děti se znevýhodněním jedině tak také zažívají přirozené fáze života – včetně potřeby nejvyšší, a to pracovat, uplatnit se, realizovat se. Rytmus poskytuje služby také dospělým, především s mentálním postižením. Pomáhá jim dál se vzdělávat, zorientovat se v tom, jak hledat práci, jak se o ni ucházet, jak jednat se zaměstnavatelem.

Inkluzivní postoj pro nás znamená žít ve společnosti, která je rozmanitá, a tím je zajímavá.
Považujeme za normální a přirozené, aby děti i dospělí s jakýmkoli znevýhodněním, zdravotním,
národnostním, náboženským či sociálním, vyrůstali, vzdělávali se, pracovali, žili ve svém
prostředí a o svém životě svobodně rozhodovali. Pokud potřebují pomoc, měli bychom vytvořit
v jejich prostředí podmínky k tomu, aby jej nemuseli opouštět do speciálních škol, zařízení,
ústavů, ghet.

Také proto první listopadový týden, od 4. do 8. 11. 2013, bude Rytmus, o. s. společně
s organizací Člověk v tísni, pořádat Týden pro inkluzi. V minulých ročnících se Týdne
zúčastnily mateřské, základní i střední školy, rodičovské i jiné občanské spolky a organizace,
podporou byla některá média. Ve svém nejbližším okolí děti i dospělí objevovali obyvatele
speciálních zařízení a kreativně vymýšleli nejrůznější akce s cílem navzájem se poznat,
komunikovat, pracovat, pobavit se. Ať už to bylo společné divadlo, hudba, sport, zahradní
slavnost, přednášky, vzájemné návštěvy či společné vzdělávání. Letos se můžete přidat i vy!
Běžným školám, které se Týdne pro inkluzi zúčastní, nabízíme další spolupráci při inkluzivním
vzdělávání nebo účast pedagogů školy na seminářích zaměřených na moderní vyučovací
přístupy. Více se dozvíte na stránkách www.rytmus.org.

Michaela Němcová, lektorka a metodička
Rytmus, o.s.