MENTORING: POHLED ZVENČÍ SE VYPLATÍ

Připravil: Mgr. Jan Froněk, Ph.D. Centrum pro demokratické učení, www.cedu.cz

 

Představte si, že vás ve škole někdo upřímně vyslechne. Že s ním můžete do detailu probrat svoji práci. Podělit se o úspěchy a říct si, kde vás bota tlačí. Navštíví vás přímo v hodině a poskytne vám potom takovou zpětnou vazbu, která vás nerozloží jako některé hospitace, nýbrž vás bude motivovat k rozvoji. A navíc má se školami tolik zkušeností, že vám může i poradit, když o to budete stát. Vítejte ve světě mentoringu.

Kdo je mentor

Slovo mentor představuje osobu důvěrného průvodce, poradce a přítele pomáhajícího k našemu rozvoji. Traduje se, že když Odysseus vyrazil do trojské války, přenechal péči o svého syna Télemacha právě Mentorovi, který byl jeho učitelem a opatrovníkem na cestě k samostatnosti. V našem pojetí je mentor odborníkem na výuku, který zároveň absolvoval vzdělání v metodě mentoringu.
Mentorování je někdy zatíženo konotací poučování a kárání. V pravém mentorském vztahu je naopak důležité, aby byl člověk veden k tomu, nacházet řešení sám – tedy k oné Télemachově samostatnosti. Ukazuje se totiž, že řešení a nápady, které si vymyslíme sami, jsou pro nás více motivující a je proto také větší pravděpodobnost, že je v praxi zrealizujeme.

Co mentor dělá

Mentor bedlivě pozoruje práci učitele a následně sděluje, co pozoroval. Drží se tohoto principu: „Nejprve ti pomáhám hledat vlastní cestu, samostatně přemýšlet nad možnostmi zlepšení. Teprve v druhé řadě přichází ke slovu mé zkušenosti a nápady z jiných škol.“ Mentor pomáhá držet červenou nit v rozhovoru, je nápomocen i při definování cílů pro mentoring. Práci učitele nehodnotí (nejedná se o hospitaci), je spíše poradcem a partnerem. Vyslechne a pomůže.

Co je cílem

Zadání pro mentoring se vždy upřesňuje s každým učitelem zvlášť. Obecným cílem mentoringu je podpořit samostatný rozvoj učitele a zlepšit jeho pocit z práce.
Konkrétnější cíle pak bývají zaměřeny například na to,
– jak při výuce aktivizovat všechny žáky
– jak v žákovském parlamentu nechávat odpovědnost na žácích
– jak budovat důvěru v třídním kolektivu
– jak vést třídnické hodiny, atd.

Jak si to mám v praxi představit

  1. Příprava před hodinou

    – půlhodinové povídání s učitelem o aktuální situaci a možných problematických situacích. Výběr tématu, které je pro učitele v dané chvíli nejdůležitější, stanovení konkrétnějšího zadání pro pozorování (například: „V jakých okamžicích neumožňuji žákům aktivně se podílet?“ nebo „Jak se mi daří zapojovat všechny žáky do dění?“)

  2. Návštěva hodiny

    – mentor je v roli pozorovatele a do průběhu hodiny vůbec nevstupuje.

  3. Společný rozbor

    – hodinové povídání bezprostředně po výuce: sdílení dojmů; rekapitulace průběhu; pojmenování funkčních věcí a situací, které by učitel chtěl zlepšit; hledání možných způsobů řešení na pojmenované situace. Tato fáze končí stanovením plánu, ve kterém si učitel zvolí 3 kroky (drobné „domácí úkoly“), kterými by svou praxi mohl zlepšit.

Při příští schůzce se vracíme k tomu, jak se podařilo kroky realizovat, co nového se vyskytlo, jaké priority se vynořily.
Jako přiměřená frekvence se nám ukazuje mentoring 3-5x za školní rok. Doporučujeme sadu minimálně 3 setkání s jednotlivým učitelem, aby byla udržena motivace k drobným změnám.

Kdy je mentoring vhodný

Základním předpokladem je, aby byla mentorská setkání dobrovolná – jsou proto užitečná pro ty, kdo chtějí profesně růst a získat do své práce nové impulsy. Jde v podstatě o všechny učitele, včetně vedení školy. Zvláště vhodná je pak mentorská podpora v situacích, kdy učitel ke své „běžné“ výuce dostane na starost ještě další roli, která je pro něj nová, například koordinování určitého projektu na škole, vedení třídnických hodin, žákovského parlamentu, atd. V nové roli mentor učitele ujistí a pomůže mu ji přizpůsobit jeho osobnosti. Může se jednat o důležité ujištění o tom, že na to učitel není sám.

Přínosy mentoringu slovy učitelů

Abychom nebyli v tomto článku příliš abstraktní, chtěli jsme vám nabídnout i konkrétní zpětnou vazbu od učitelů, kteří se měli možnost mentoringu účastnit:

  • Konečně si někdo povídá o mé práci, sami si ve škole ten čas nenajdeme. Navíc je to někdo, kdo mi rozumí.
  • Je to pohled zvenčí – opravdu důsledná zpětná vazba o tom, co se tam hodinu dělo po všech stránkách (co dělám, říkám, jak to působí atd.)
  • Získali jsme nové nápady, které používáme v praxi.
  • Zjistili jsme, že jdeme správnou cestou, do té doby nám to nikdo nepotvrdil.
  • Byli jsme na školení, radili se s kolegy, přečetli si knížky, ale mentoring byl největší posun, je to efektivní.

Proč to baví nás, mentory

Protože se setkáváme se šikovnými učiteli, kterým často stačí jen pár „naťuknutí“. Rozdíly při druhé, třetí návštěvě jsou zřetelné, někdy až překvapivě. Oproti školením pro celé sborovny (které mají svůj jiný účel) je mentoring pomoc ušitá každému zcela na míru.

Mentoring a motivace?

Jsme přesvědčeni, že učitel, který se cítí ve své práci podporován a chápán, je také motivovanější. Pozor však na to, aby nebyl mentoring využíván jako nástroj kontroly učitele ze strany vedení – učitel by měl mít vždy možnost mentoring odmítnout, pokud ho z určitých důvodů pro sebe nepovažuje za vhodný. Naopak, pokud je učitelům zřejmé, že se ze strany vedení jedná o upřímně podanou ruku, je potom mentoring jednou z cest motivování zaměstnanců, která navíc může fungovat i jako prevence pracovního vyhoření.