Lapidárium fyziky

Připravila : Mgr. Šárka Kvasničková, Gymnázium Na Zatlance

No jistě! Už slyším vaše povzdechy nad názvem tohoto článku. Další sochy,
kameny, milníky a sloupy v našem vzdělávacím systému! Nenechte se ale mýlit.
Naše fyzikální lapidárium bylo rozhodně živější než instituce, kde jsou takové
nehybné předměty shromažďovány. Na konci školního roku se totiž žáci třídy 3.
K Gymnázia Na Zatlance v Praze loučili s fyzikálním vzděláváním. Chtěli jsme
zakončit tuto náročnou společnou tříletou cestu tak, aby i ostatní ve škole z toho
měli nějaký užitek. A že nám celý projekt přinesl i další benefity ve formě
zopakování učiva, práce s informacemi, pěstování organizačních dovedností a
plánování vlastní práce? To byla spíše třešinka na dortu v našem celodenním
fyzikálním projektu.
Co k uspořádání lapidária budete potřebovat? Jednu třídu schopných a
průměrně nadšených žáků, běžně užívané informační zdroje (internet, knihy,
časopisy,…), běžné pomůcky z fyzikálního kabinetu, energii na rozhovory a
konzultace se žáky a chuť uspořádat něco zajímavého a poučného pro ostatní ve
škole. Časová náročnost přípravy: 8 hodin, z toho 2 hodiny samostatné práce
vyučujícího.
Celou akci jsme společně plánovali už v březnu, ale vše bylo zpočátku jen
ve stadiu námětů a návrhů. Cílem našeho projektu byla společná příprava
„výstavy“ osobností, které zásadním způsobem ovlivnily skrze fyziku naše
vnímání světa kolem nás. Bylo jasné, že hlavní díl počátečního nadšení a aktivity
bude ležet na mně. Pustila jsem se tedy do přípravy. Vybrala jsem 31 (počet žáků
ve třídě) osobností, které se v průběhu historie lidstva výrazně zapsaly do dějin
fyziky. Vznikl tak seznam osobností, který samozřejmě nemohl být úplný, ale
snažila jsem se vytvořit reprezentativní vzorek. Pro představu do seznamu byli
zařazeni takoví velikáni jako Archimédes, Kepler, Galileo, Newton, Maxwell,
Becquerel, Planck, Einstein, Pauli, Heisenberg, Hubble, Bardeen, Brattain,
Shockley, Sacharov, Hewish, Bellová a další. Každý žák si vylosoval jednu „svoji“
osobnost a při přípravě na projekt postupoval podle následujících pokynů:

1. Představte si, že jste osobnost, kterou jste si vylosoval/a. Tato osobnost
bude součástí naší výstavy
2. Pokuste se vyhledat relevantní informace o osobnosti a jejích objevech, ze
kterých budete čerpat jak do svého výstupu, tak na plakát, který připravíte
3. Na příští hodinu laboratorních cvičení si přineste notebook, knihy, odborné
časopisy a jiné zdroje, ze kterých budete čerpat při studiu
4. Rozmyslete si, jak nejjednodušeji předvedete divákům zkoumaný jev, který
proslavil vaši osobnost (praktickou ukázkou, pokusem, animací z internetu
…)
5. Rozmyslete si také, jakým způsobem se do své osobnosti nejlépe vcítíte
(historky ze života, historický kontext…)

Laboratorní cvičení u nás ve škole probíhají jako dvouhodinovka v půlených
třídách, což umožnilo, abych se mohla dostatečně věnovat každému žákovi,
pokud si nevěděl rady s přípravou výstupu. Jedno takové cvičení jsme tedy
věnovali čistě přípravě, hledání a zkoušení vhodných pomůcek v kabinetě fyziky,
vyhledávání nejvhodnějších informací v knihách a na internetu. Další laboratorní
cvičení bylo zaměřeno na samotné výstupy – prezentace. Šlo a výstupy nanečisto,
které jsem ovšem hodnotila podle předem daných kritérií. Hodnotili jsme
především mluvený projev, fyzikální správnost a pochopení daného jevu,
nápaditost předvedení a zasazení do kontextu dějin. Tyto výstupy nanečisto
zároveň sloužily k tomu, abychom ještě společně „vychytali“ nedostatky,
případně celé výstupy ještě obohatili o další zajímavé prvky.
Dalším úkolem byla výroba doprovodného prezentačního materiálu.
Dohodli jsme se na jednotném vzhledu plakátu. Přeci jen se jednalo o výstavu a
my jsme nechtěli, aby vzhled našich plakátů narušoval pozornost diváků. Každý
plakát obsahoval několik závazných bodů: jméno a příjmení vědce, období
objevu, zařazení do obecného kontextu dějin, název jevu, přístroje, zákona nebo
rovnice, vysvětlení a obrázek, použití, případně vliv na ostatní vědce, vliv na nás
a naše chápání světa.
No a potom už přišel den, kdy si každý žák připravil pomůcky, zaujal místo
u svého plakátu a vžil se do role vědce, kterého v posledních dnech tak důkladně
studoval. Do auly školy začali proudit studenti a učitelé, kteří byli zvědaví na to,
co pro ně třída 3. K připravila. Všichni žáci ke svému výkladu přistupovali opravdu
s nadšením, návštěvníci si tak mohli pohovořit například s Archimedem a
odzkoušet prakticky odvození jeho zákona, také Torricelli neúnavně opakoval a
vysvětloval svůj pokus dokazující existenci atmosférického tlaku. Enrico Fermi
zase po vysvětlení funkce jaderného reaktoru oslnil všechny přítomné ukázkou
vzorku skutečného grafitu z prvního jaderného reaktoru z roku 1942, Alessandro
Volta rozsvěcel žárovku jen za pomoci energie z citronu a Schrӧdinger ukrýval
„mrtvou nebo živou“ kočku v krabici. John Bardeen vysvětloval a předváděl funkci
tranzistoru a Jocelyn Bellová vyprávěla historku, která se váže k objevu Pulzarů.
Wilhelm Conrad Röntgen předváděl a vysvětloval princip rentgenky, Michael
Faraday indukoval napětí na cívce, do které zasouval magnet a Galileo Galilei
předváděl princip kyvadlových hodin. Všichni jsme prostě zažili dopoledne plné
pokusů, výkladů a fyzikální zábavy okořeněné trochou historických reálií.
Byla jsem na své žáky pyšná, hlavně proto, že se nám (i přes počáteční
obavy některých žáků) podařilo celý projekt dotáhnout do konce. Myslím, že
Lapidárium fyziky bylo důstojným zakončením jejich fyzikálního vzdělávání na
Gymnáziu Na Zatlance.
Sama jsem si ale na konec uvědomila jednu zásadní věc. Při výuce fyziky
se tematicky nepouštíme do výkladu nových, moderních a pro žáky jistě
atraktivních objevů. Žáci tak mají často pocit, že fyzika je tak trochu zastaralá a
nemoderní. Možná by stálo za to zavítat občas k objevům, které přímo ovlivňují
životy našich žáků. Přeci internet, počítač, mobilní telefon, elektronická čtečka
knih, MP přehrávač hudby, digitální fotoaparát nebo 3D filmové představení jsou
na fyzikálních jevech postavené, i když žáci si to často vůbec neuvědomují.
Možná přes současné technologické novinky vede cesta k popularizaci dnes tak
obávaného a často nepopulárního předmětu, jakým je fyzika. A že může fyzikažáky bavit, jsem se přesvědčila na konci školního roku při realizaci našeho
společného projektu.

Autorka učí matematiku a fyziku na Gymnáziu, Praha 5, Na Zatlance 11
Autorka je také lektorkou programu Čtením a psaním ke kritickému
myšlení